Tak na dnešek jsem si pro vás připravila recenzi na knihu
"Padesád odstínů šedi" (Fifty Shades of Grey) od
autorky E. L. James (vlastním jménem Erika Mitchel). Knihu
jsem dostala jako dárek. Byl to takový ten dárek od někoho, kdo o mě věděl jen
to, že čtu, takže ho napadlo dát mi první bestseller, který mu zrovna přišel
pod ruku. Řekla jsem si, proč ne. Darovanému koni na zuby nekoukej a snaha se
cení. Já hlavně žádnou knihu neodsuzuji, dokud ji sama nepřečtu
(pokud tedy není tak špatná, že nemám ani sílu ji dočíst). Tuhle knihu jsem
tedy dočetla a moje pocity z ní jsou poněkud smíšené. Nejde ani tak o obsah
jako celé to pojetí. Více se dozvíte v článku níže.
Takže jak jsem se už zmiňovala, kniha mi přišla do rukou
jako dar (a k ní později přibyly i dva další díly, protože ta osoba, co mi ji
dala, nechtěla, abych měla doma neúplnou sérii). Nejprve asi začnu tím, že když
jsem knihu dočetla a poslala ji dál své mamince, tak mě až překvapilo celé to
její nadšení pro celou věc. Chvíli jsem nad tím přemýšlela, a pak mi to došlo.
Tahle kniha je prostě pro maminy středního věku, které si už t zábavy tolik
neužijí. Tím se nesnažím nějak urážet tyto dámy nebo knihu jako
takovou. Takový je prostě můj pocit, a pokud to někoho baví, tak jen dobře pro
knihu a autorku. Nicméně když jsem se mamky zeptala, co ji tak nadchlo,
odpověděla mi, že se jí líbí ta romantická linie. No, jasně. Komu by se to
nelíbilo? Pohádkově bohatý fešák vytáhne na světlo šedou myš a snaží se z ní
udělat svou princeznu (za poněkud pervézní cenu, ale někdy mi přijde, že to
máma ani nevnímala ). Jenže o tom to opravdu je. Je to o tom, jak se tahle
myš zamiluje do fešáka a tak se mu za určitých podmínek podrobí. Ale! Nakonec
se stejně ten fešák podrobí jí, protože ona si samozřejmě nenechá vše líbit. A
nakonec ten fešák vůbec není takový sadistický dominantní trýznitel, jak celý
námět slibuje. Je to vlastně takový pokorný šmudla, který pro svou submisivní
fenečku udělá úplně cokoliv, aby netrpěla a hlavně mu neutekla! Takže se ptám,
o co vlastně jde? Není to přeci nic extra. Takže ta pervéznost nakonec dopadá
jen na popisování sexuálních zážitků (občas opepřených o bičík, aby to nebyla
úplná nuda) a tím nám z toho vzniká erotický román, který není ničím zajímavý a
neliší se od ostatních svého druhu. (Tady jen hádám, protože kromě tohoto jsem
žádný jiný nečetla, a pokud se někdo zase nerozhodne mě "potěšit"
takovou knihou, tak se k tomu ani nedostanu.) Tolik tedy k námětu příběhu a jeho
"originalitě". Na druhou stranu ale musím říct, že ze všech těch tří
knih mě bavil právě první díl nejvíc. Další dva totiž byly tak tuctové, že ani
nevím, jestli na ně má cenu dělat recenzi. (Uvidíme.)
V průběhu čtení jsem necítila žádné emoce kromě natáhnutých
a hluchých míst, kde jsem se nudila. Ano, to byla jediná emoce, kterou ve mě
kniha vyvolala - pocit nudy. Ale abych knize pouze nekřivila, tak musím říct,
že se mi líbilo, jak hezky podrobně autorka vypsala celou smlouvu mezi
přihlouplým Grayem a ještě hloupější Anou. To muselo dát hodně práce si všechno
najít a sepsat to tak, aby to vypadalo důvěryhodně. Já se v tomhle odvětví
nevyznám, ale zdálo se mi to dost důvěryhodné. Jenže to je opravdu všechno.
Nemám co dodat k postavám ani k příběhu jako takovému. Nechci říkat, že je ta
kniha špatná, protože kdyby neexistovala červená knihovna plná romantických
příběhů, které na mě působí stokrát více než tenhle pokus o sexem nabitou
pohádku pro roztoužené maminy, tak by to byla asi dobrá kniha v tomhle odvětví,
ale nevím. Možná jsem tak kritická také proto, že tohle prostě není žánry pro
mě a neumím k němu být objektivní.
Ale proč jsou tedy moje pocity z knihy smíšené, když zatím
jen kritizuji? Je to asi proto, že autorka podle mě umí psát. Její styl se mi
líbí, ale kulhá to u obsahu. Ale to, že jsem knihu vůbec dočetla, už mluví o
tom, že v ní muselo být něco, co to zachránilo (protože jsem už říkala, jsem
náročná). Dále, když jsem úplně vypnula mozek a naladila jsem se na tu
pomyslnou pohádkovou vlnu pro velké holky, také se mi to chvílemi líbilo. Ta
představa prince a popelky není vůbec špatná a vy víte, jak já mám ty
neuvěřitelné příběhy ráda.
Nicméně když jsem dočetla až na konec, už jsem nechtěla číst
dál. Kdyby mi do rukou nepřišel další díl ani bych si nevzpomněla, že jsem před
tím něco takového četla. Víte, jak já nesnáším otevřené konce, ale tady mi to
bylo jedno. Jedno proto, že jsem byla ráda, že už je konec! A tím končím svou
recenzi. Je mnohem stručnější než recenze předešlé, ale já prostě nevím, co dál
o knize psát. Pokus napsat romantický příběh, který se má tvářit neromanticky,
na mě nefungoval. Od začátku do konce bylo jasné, jak to skončí (teď myslím
celou sérii, ne jen první díl). Kdybych si chtěla přečíst pohádku, přečtu si
pohádku. Kdybych chtěla číst porno, přečtu si porno (pokud se tedy dá někde
číst). Tak a u toho bych raději skončila, ať se dál nemotám ve zbytečné
kritice. Myslím, že všichni jste si mohli udělat dost dobrý obrázek o tom, co
si o příběhu myslím, ale berte to tak, že je to jeden názor v moři jiných. Co
se nelíbí mě, se může líbit vám. Kromě toho tahle kniha má stejně odpůrců jako
fanoušků, takže je tu padesátiprocentní šance, že pokud jste na tuto knihu
opravdu zvědaví a chystáte se ji přečíst, tak se vám bude líbit.
Moje hodnocení: 1/5
Ale věřte mi, že jsem z toho teď celá špatná, protože vážně
nerada kritizuji tvorbu někoho jiného. Vím, jak je těžké něco napsat a napsat
to ještě tak, aby to vůbec bylo čtivé. Autorce její úspěch rozhodně přeji, a
pokud má fanoušky, tak je to jedině dobře. Tohle je můj subjektivní názor, a
jak jsem již řekla, tenhle žánr sám o sobě není můj šálek kávy. Tak to berte
tak.
0 comments:
Okomentovat