Dlouho jsem nepsala žádnou recenzi, tak to dnes trochu napravím. Bude se jednat o knihu českého spisovatele. "Radúz a Mahulena" patří mezi klasiky, které zná snad každý. Já osobně tuhle lehce melancholickou pohádku zbožňuji. Opět se jedná o jednu z knih, kterou jsem si vybrala k povinné četbě k maturitě a to zejména z důvodu, že kniha není nijak dlouhá, je skvěle čtivá a příběh krásný a dojemný.
Je to české pohádkové poetické drama Julia Zeyera z roku 1896, které bylo napsáno na motivy slovenské lidové pohádky "Radúz a Ludmila". Její námět je vak patrně starší a celosvětově rozšířený. Vyskytuje se i u indického básníka Klidásy v eposu "Šakuntala" (do češtiny toto dílo přebásnil František Hrubín pod názvem "Ztracený prsten"). Pohádky s podobným námětem lze nalézt i v díle bratří Grimmů.
Tak hned na úvod bych vypíchla autorovu celkovou myšlenku díla. Jeho záměrem je vyobrazit lásku jako velmi silný cit, který dokáže překonat jakoukoliv překážku. Je to pohádka, takže tohle téma se k tomuto žánru hodí. (Nechci vyznít jako negativistka, která na lásku nevěří, ale z vlastního názoru bych řekla, že něco tak silného, co prožívá právě dvojice hlavním hrdinů v knize, se ve skutečném životě prožít prostě nedá.) Námět je nádherný a krásně zpracovaný. Kniha doslova přetéká emocemi a napětím. Od samého začátku soucítíte s hlavními protagonisty. Nechybí tam ani dojetí, které je naprosto odzbrojující, a kdo u tohoto příběhu neuroní slzičku, tak nemá duši. :D Kromě lásky je zde také dost popisován její protiklad a to je nenávist. Opět perfektně vystižená a zdůrazněná.
Jak jsem zmiňovala ve svých článcích už dříve. V knize mi hodně záleží na emocích, které ve vás příběh dokáže vyvolat a následně zanechat. Tahle kniha byla přesně můj šálek kávy. Takže pokud máte rádi tato milostná dramata, tak je to čtení přesně pro vás.
Hned po přečtení této knihy se stala jednou z mých nejoblíbenějších knížek. Možná je to právě tím epickým příběhem o lásce a nenávisti, které se proti sobě staví tváří v tvář. Asi to byl jen můj pocit, ale lehce mi to připomínalo jiný epický příběh od Williama Shakespeara "Romeo a Julie". Pravděpodobně je to formou, kterou je kniha napsaná (jako divadelní hra).
Moje hodnocení: 5/5
0 comments:
Okomentovat