Humbook Fest 2023 a jak jsem si na poslední chvíli dělala cosplay

 Už nějakou dobu mi na sociálních sítích vyskakoval návrh na akci HumBook Fest. Dle názvu jsem tušila, že se jedná o nějaký knižní festival, ale vzhledem k tomu, že jsem si ještě dobíjela svoji sociální baterii po šíleně akčním létě, jsem tomu nevěnovala mnoho pozornosti. Jenom jsem odklikla, že mě akce zajímá a život plynul dál svým tempem.

 Posledních 14 dnů před akcí mi ovšem akce začala vyskakovat stále častěji a já jsem začala vážně přemýšlet o tom, že bych se jí skutečně účastnila. Nikdy jsem na žádném knižním festivalu nebyla a to jsem skutečný milovník knih, a tak jsem to chtěla zkusit. Kromě toho se stále snažím vycházet ze své komfortní zóny a účastnit se událostí, na které jdu bez doprovodu. Velké plus také byla informace, že se akce koná jen dvě zastávky od mého aktuálního bydliště, takže proč ne. A pak jsem se k tomu všemu ještě dozvěděla, že se tam může v cosplayi. To mě nadchlo úplně nejvíc a rozhodnutí bylo jasné.

 Nicméně, i když na stránkách akce píšou, že cosplay může být jakýkoliv, já jsem chtěla nějakou postavu spojenou s knihou, když je to ten knižní festival. Mohla jsem oprášit třeba Ciri, ale chtěla jsem něco nového. Čistě náhodou jsem pár dní před svým rozhodnutím viděla video svojí oblíbené cosplayerky, kde měla cosplay Elain Archeron ze série "ACOTAR" od Sarah J. Maas a byla naprosto úchvatná. Tak jsem si řekla, že to není vůbec špatný nápad a mohla bych vytvořit nějakou svoji obdobu. U knižních postav, kde není žádná filmová nebo seriálová obdoba, je často mnohem jednodušší vytvořit cosplay, protože je možnost povolit uzdu fantazii, což mě moc baví. Začala jsem tedy googlit inspiraci ve formě fanartů a výtažků z knih, kde je Elain popisována. Dala jsem tak život první představě a začala jsem propočítávat případné výdaje. Když jsem došla až k tomu, že to nebude tak jednoduché, jak jsem prvně myslela, řekla jsem si, že na Elain jsem stejně moc ošklivá, a že nemá cenu pouštět se do dalšího projektu. Myšlenku cosplaye Elain a účasti na festivalu jsem tedy zase rychle zahubila s tím, že se HumBook Festu s cosplayem budu účastnit příští rok, až nebudu v takovém časovém presu.

 Nakonec mi to ovšem nedalo a po pár dnech jsem se znovu pustila do analýzy. Stáhla jsem si různé fanarty, připomněla si, jak byla Elain popisována v knize a začala jsem dávat dohromady možnosti. Abych byla ještě více motivovaná, tak jsem si rovnou koupila lístek. Samozřejmě bych na akci šla, i kdybych cosplay nestihla, ale rozhodně jsem mířila směrem, kdy ho chci mít.

 Původně jsem si chtěla nechat svoje vlasy, ale na to je mám moc blonďaté, a tak jsem nakonec vyhrabala jednu ze svých starších paruk, která mi na Elain stylově sedí dobře, i když odstín hnědé je možná trochu moc tmavý, ale co už... přeci jen je to pořád postava z knihy, a jak jsem psala již výše, mnohem více se jejímu ztvárnění dá odpustit. Paruka celkově nevypadá nic moc, ale byla jsem rozhodnutá do ní zakomponovat nějaké květiny, které by mohly skrýt určité nedokonalosti. Takže tím byl splněn první krok!

 Následně jsem začala přemýšlet nad tím nejdůležitějším a tím byly šaty. Dle fanarů je Elain stylizovaná do růžové, což se mi líbí, protože sama mám ráda růžovou. Chtěla jsem tedy něco ve stylu šifonu nebo tylu s květinami a perlami. V šití si moc nevěřím, a tak jsem potřebovala nějaké base šaty, na které bych to všechno našila a zkompilovala. Po hodinách googlení jsem nějaké favority našla, ale bála jsem se toho, jaká bude dodací lhůta, a pak mě něco napadlo. V létě měla kamarádka svatbu a na ní jsem měla nádherné dlouhé růžové šaty, se kterými by se dalo na tomhle cosplayi pracovat. Šaty nebyly levné, ale vzhledem k tomu, že jsem je měla již delší dobu a nabrala jsem pár kilo, musela jsem si je lehce přešít, takže jsem nepočítala s tím, že bych je někdy prodala. Takhle jim budu moci dát nový život. Takže base šaty by také byly. To byl krok dva!

 Dále začal můj hon v bazaru. Můj oblíbený bazar, kde nakupuji spoustu věcí na svoje cosplaye včetně paruk, je OdKarla.cz. Tam je spousta věcí za výborné ceny. Třeba paruky jsou tam úplně nové, ale třeba za polovic. Nakupuji tam tolik, že již znám i pár kouzelných kódů, takže například dopravu mám vždycky zdarma. V tomto bazaru jsem pro svůj nový cosplay našla květinovou čelenku. Při procházení jednotlivých kategorií jsem narazila na krásné perlové náušnice, které ve mě evokovaly Elain, protože jsem podobné viděla na jednom z fanartů, tak jsem je vzala taky. Dokážu si představit, že je budu nosit i k outfitům třeba do práce, takže win-win. Nejraději kupuji věci, pro které mám vícero využití. Krok tři hotov!

 Moje další zastávka byla na stránkách Stoklasy. Další z mých oblíbených obchodů, pokud něco potřebuji pro svůj cosplay. Mají tam toho spoustu na výrobu skoro čehokoliv. Tam sem si vybrala růžový květinový prýmek a pudrové perly různých velikostí, které budu následně aplikovat na šaty. Další krok splněn!

 Dále jsem si vyhledala nějaké květiny, které budu moci našít na šaty a našla jsem další ze zajímavých obchodů, do kterého se ráda vracím. Obchod se jmenuje Davona a nabízí velkou škálu věcí pro tvůrce všeho ražení. To byl můj pátý krok!

 V neposlední řadě začal i hon na uši a to překvapivě bylo to nejhorší. Nemohla jsem je sehnat v žádném kloudném obchodě, aby je nedováželi z Číny, a tak bych se jich ve svém napjatém termínu nemusela vůbec dočkat. Nakonec se mi nějaký obchod najít podařilo a koupila jsem si rovnou dvě velikosti, abych mohla otestovat, které mi nejvíce padnou. Nakonec jsem zvolila ty větší, aby hezky vykukovaly skrze hnědou paruku. Tak byl krok šest nakonec splněn na jedničku!

 Po tom, co jsem si přečetla Elainin popis z knihy, jsem došla k tomu, že má tmavě hnědé oči na rozdíl od zbylých dvou sester, a tak jsem se vydala do svého oblíbeného internetového obchodu cocky-kontaktni.cz a vybrala jsem si tam rovnou i jeden pár na svůj další cosplay Konan z Naruta. Z tohoto obchodu poslali zásilku jako první, takže ještě téhož dne mi přišla zpráva od Balíkovny, že je balík na cestě. Takže sedmý krok byl velmi efektivní!

 Na boty jsem ani nemyslela. Ty určitě najdu v botníku a pod dlouhými šaty stejně nebudou moc vidět, takže možná nakonec pro vlastní pohodlí půjdu v růžových teniskách. Nicméně mi stále ještě chyběla nějaká šifónová nebo tylová látka, která je v podstatě to nejdůležitější, aby dodala šatům ten správný vílí nádech. Takže jednu krásnou neděli přišel hon na látky. Tu už jsem neriskovala objednávat online, protože vždy trvá, než vám látky připraví.

 Vyjeli jsme tedy v neděli do Látek Mráz ve Štěrboholech. Je to snad největší sklad jejich látek v Praze, takže jsem doufala, že se nám poštěstí. Nikdy bych nevěřila, že je tak těžké sehnat potřebnou látku v tak velkém množství. Vzhledem k tomu, že jsem chtěla udělat celkem plné šaty, potřebovala jsem hodně látky. Původní plán byl udělat je ze šifonu, ale bohužel této látky v růžové barvě neměli dost, proto jsem se nakonec rozhodla pro tyl a měla jsem štěstí, že toho tam měli jen tak tak akorát. (Pořídila jsem si tam zároveň i látky na můj cosplay Nami a Konan.) A tím byl splněn i poslední krok na získání materiálu!

 Když jsem dorazila domů, neváhala jsem a začala jsem na cosplayi pracovat, protože času nebylo zbytí. Podařilo se mi udělat celou sukni a za pondělní odpoledne jsem zvládla udělat i top a sešít všechno dohromady. Takže tu nejtěžší část měla snad už za sebou. Zároveň mi v pondělí přišla zpráva, že většina objednaných věcí je již na cestě ke mně.

 V úterý dorazila většina balíčků, takže jsem si mohla například vyzkoušet vílí uši nebo květinovou čelenku do vlasů a promyslet účes a líčení. Se svým cosplayem jsem byla zatím dost v předstihu, a tak jsem odložila práci na něm na další dny.

 Konečně dorazil i zbytek potřebného materiálu, a tak jsem mohla práci dokončit. Zbývalo mi už jen pár detailů jako bylo našití květin a prýmku a ještě jsem k tomu všemu udělala drobné úpravy na topu, aby byl více elegantní. Myslím si, že se mi cosplay nakonec vydařil dobře.

 Celý proces můžete sledovat na mém TikTok účtu, kde jsou již dvě videa, ve kterých je zdokumentovaný celý proces výroby tohoto cosplaye, a brzy zveřejním i krátké video, ve kterém bude tutoriál na make-up. Svůj TikTok profil mám připojený i na svém webu, nebo můžete kliknout na tento odkaz, popřípadě mě tam můžete najít jako v_roni_art.

 Na Humbookfestu bude i spisovatel Neal Shusterman, který je autorem známé série "Arc of Scythe", od kterého můžete získat podpis, pokud si koupíte VIP vstupenku, které nejenže nebyly už k sehnání, protože jak jsem již psala, bylo moje rozhodnutí na poslední chvíli, tak si nejsem ani moc jistá, jestli bych si ji kvůli tomu kupovala, protože reálně je skutečně pouze tento spisovatel z celého seznamu na festivalu, od kterého jsem něco četla. Ale díky nastavení FB algoritmu a jeho intenzivnímu sledování, kde na co kliknu, na mě vyskočila událost, že tento spisovatel den před festivalem bude mít autogramiádu i v Luxoru. Moc informací k tomu nebylo, ale rozhodla jsem se, že to je osud, a tak půjdu zkusit štěstí a získat podpis, i když jsem se bála, že tam bude tak narváno, že nebudu mít šanci.

 Moje obavy se naplnily a bohužel organizace Luxoru zcela selhala. Byla jsem z toho velmi smutná, ale nakonec jsem získala alespoň tři podpisy do svých knih. Takže za hodiny čekání to trochu stálo a jsem ráda, že jsem tam nakonec byla.

 Ještě v pátek večer po autogramiádě jsem přemýšlela nad tím, že bych si měla do šatů všít nějakou kapsu na doklady, peníze a telefon. To je taková moje Nemesis u každého kostýmu, a tak tradičně jsem to odložila na ráno v den události, protože proč se pořádně nestresovat, že?

 Takže samozřejmě jsem ráno vůbec nestíhala, ale nakonec se mi podařilo kapsy ušít, a i se nějak kloudně připravit a vyrazit na festival. Fronta naštěstí nebyla vůbec dlouhá, takže jsem se na festival dostala ještě ve výborná čas. Můj plán byl vidět cosplay soutěž a na tu jsem měla ještě nějaký čas, a tak jsem si šla prohlédnout, co festival nabízí. Samozřejmě moje první zastávka byla v obchodě s manou a koupila jsem si tři výtisky Junjiho Ita do své sbírky. Následně jsem se procházela, fotila se s dalšími cosplayi a nasdílela jsem nejlepší knihu, kterou jsem tenhle rok četla na velkou nástěnku pro tento účel.

 Následně jsem se vydala na již zmiňovanou cosplay soutěž. Ta mě moc bavila. Byla tam spousta účastníků a bylo to velmi zábavné. Scénky se mi líbily a žasla jsem nad uměním některých účastníků. Asi nejvíc mi v hlavě utkvěla mladá holčina, která plynule mluvila elfskou řečí z Pána prstenů. Naprosto dokonalé. Umístila se sice až na třetím místě, ale ohodnocení si rozhodně zasloužila. Sledování účinkujících mě celkem namotivovalo k tomu se příští rok přihlásit taky a hned mě napadl můj dlouho odkládaný cosplay sirény z Love, Death & Robots. Myslím si, že pracnost cosplaye by si rozhodně nějaké ohodnocení zasloužila. Jen tedy nevím, jak se moje prkenná postava dokáže hýbat jako tanečnice, podle které byla postava sirény animována, ale nad tím nemá cenu přemýšlet, dokud nedokončím cosplay a nepřihlásím se. Jsem celkem ráda, že mě to namotivovalo k tomu cosplay dokončit, protože jsem dost bojovala s tím, že je to na mě až moc velký oříšek a že to vzdám.

 Následně jsem si skočila na oběd a po něm jsem šla na besedu s jednou zahraniční spisovatelkou, která na festival dorazila. Její jméno si bohužel nepamatuji, ale rozhovor byl krásný a dokonce i dojemný. Po ní následoval opět Neal Shusterman a jako vždy nezklamal. Jeho beseda byla naprosto skvělá a těším se, až si od něj zase něco přečtu. Jeho nápady jsou originální a mají svoji myšlenku.

 Na festivalu bylo samozřejmě spousta postav z knižní série, kterou jsem se rozhodla svým cosplayem ztvárnit i já, protože je velmi oblíbená. Měla jsem ovšem radost, že Elain jsem tam byla pravděpodobně jediná. Spousta lidí mi můj cosplay chválila, takže jsem na sebe byla opravdu pyšná. A tady dávám alespoň malou ochutnávku, když jsem se fotila s jednou skupinkou, která také ztvárňovala postavy z ACOTAR.